Méně „depek“ a stresu = méně nemocí

Dlouhodobý smutek a stres ničí naši imunitu

Při udržování psychického a fyzického zdraví je velmi důležitá rovnováha při regulaci metabolických a fyziologických procesů prostřednictvím nervového, endokrinního a imunitního systému. Pokud jste zdraví, žijete správným životním stylem a je vám méně než 60 let, máte svou imunitu do značné míry pod kontrolou.

Pokud trpíte chronickým onemocněním, je třeba být obezřetnější vůči infekcím a aktivně posilovat odolnost organismu. Teprve poměrně nedávno však bylo vědecky potvrzeno, že na každý imunitní systém – ať už u zdravého, nebo chronicky nemocného člověka – negativně působí pravidelný stres a dlouhodobý smutek či deprese.

Z hlediska míry zatížení organismu stresem je třeba rozlišovat mezi depresí, smutkem, premenstruačním syndromem (PMS) a chronickým únavovým syndromem. PMS a běžný krátkodobý smutek mají na naši imunitu jen minimální vliv. Chronický únavový syndrom patří mezi specifické imunologické problémy a vyžaduje individuální přístup k léčbě. V případě dlouhodobého smutku, úzkosti, intenzivního stresu či potvrzené klinické deprese však jde o procesy, které mohou krok za krokem narušit fungování imunitního systému.

Největší „zatížení imunity stresem“ vzniká u lidí starších 60 let, kteří dlouhodobě trpí mírnou depresí. Výzkumy však ukázaly, že i u mladších lidí s chronickým smutkem nebo pod vlivem dlouhotrvajícího stresu dochází k výraznému snížení hladiny NK buněk, které jsou zodpovědné za ochranu proti virovým infekcím, a ke snížení odpovědi T buněk na infekci. Tím se oslabuje schopnost imunity bránit organismus před nastupujícím onemocněním.

Psychika a imunita jsou propojené systémy

Vzájemný vztah imunity a psychiky je složitější, než se na první pohled zdá. Zjednodušeně řečeno, problémy s imunitou mohou přispívat ke vzniku deprese a deprese naopak zhoršuje fungování imunitního systému. Je prokázáno, že cytokiny (molekuly imunitního systému) a zánětlivé markery (C-reaktivní protein, interleukin 1 a 6) jsou propojeny s depresí i s látkami v mozku, které ji vyvolávají. To například znamená, že intenzita deprese ovlivňuje také sílu zánětlivé reakce při různých onemocněních. Jiné studie zase odhalily, že se zlepšením imunity často dochází také ke zmírnění depresivních a úzkostných stavů.

Mnohá onemocnění jsou úzce spojena s depresí: srdeční onemocnění, diabetes, Crohnova choroba, autoimunitní onemocnění, rakovina, HIV či roztroušená skleróza. Stejně tak je prokázán vztah mezi reakcí mozku na stres, která aktivuje adrenalin, a jeho následným působením na imunitní orgány, jako jsou kostní dřeň, brzlík, slezina a lymfatické uzliny.

A aby to nebylo tak jednoduché, do vztahu mezi psychikou a imunitou vstupují také další orgánové systémy, například metabolismus. Je prokázáno, že deprese může vzniknout jako důsledek metabolické poruchy a jejího projevu – obezity.

Méně stresu a zmírnění smutku pomohou také imunitě

K mozkovým hormonům, které ovlivňují lidské emoce, ale také spánek či chování, patří melatonin. U lidí trpících depresemi dochází k postupnému snižování hladiny tohoto hormonu. To mimo jiné vede ke zhoršování funkce brzlíku, ve kterém se vyvíjejí T lymfocyty zodpovědné za správnou funkci imunitního systému i obranu proti rakovině.

---

Podobných příkladů vzájemného působení imunity, hormonů a psychiky existuje více. Proto je při diagnostice imunologických problémů vhodné zohlednit také psychický stav v posledních měsících až letech, případně vyšetřit hladinu hormonů u endokrinologa.

Pokud dlouhodobě žijete ve velkém stresu, je důležité naučit se relaxovat a napětí postupně uvolňovat. Pokud naopak trpíte dlouhodobým tíživým smutkem či úzkostí, doporučujeme zvážit návštěvu odborníka – psychologa nebo psychiatra, který vám pomůže vrátit se k vnitřní pohodě. Odměnou bude postupná obnova správného fungování organismu včetně imunitního systému.