Co dělají s naším tělem tropická vedra

Globální klimatické změny jsou provázeny stále delšími obdobími extrémních veder, a to i v našem zeměpisném pásmu. S tropickými teplotami nepřicházejí jen netypické tropické nemoci, ale také nežádoucí zdravotní následky.

Lidský organismus se za normálních podmínek snaží udržet svou teplotu v rozmezí 35,8 až 37 °C. Pro člověka bez oblečení v klidových podmínkách je ideální teplota vzduchu přibližně 28 °C. Během extrémních venkovních teplot, zejména při zvýšené fyzické zátěži, však tělesná teplota rychle stoupá. Nastupuje tzv. termoregulace prostřednictvím pocení a dýchání, díky které se organismus snaží udržet optimální tělesnou teplotu.

Pokud je člověk vystaven vysokým teplotám příliš dlouho, organismus pocení jednoduše „vypne“. Dochází k tomu zejména při kombinaci vysoké teploty a nadměrné vlhkosti, případně při dehydrataci, které jsou klíčovými faktory pro vznik zdravotních komplikací způsobených horkem. Pocení má za běžných podmínek na tělo ochlazující účinek. Při extrémních teplotách a vysoké vlhkosti vzduchu však pot ztrácí svůj význam a po určité době dochází k jeho „vypnutí“.

Jakmile se pocení zastaví, během velmi krátké doby dochází k tepelnému vyčerpání a úžehu. Se zvyšující se tělesnou teplotou se rozvíjejí negativní účinky na mozek, centrální nervovou soustavu a oběhový systém, což vede ke zmatenosti, závratím a bolestem hlavy. I když se nenacházíme ve vlhkém tropickém prostředí, přílišné horko může zhoršit zdravotní problémy, zejména u starších nebo chronicky nemocných lidí a u dětí. Výsledkem jsou smutné statistiky, které hovoří o zvýšeném počtu úmrtí způsobených extrémními vedry. Jen ve Spojených státech mají každoročně na svědomí přibližně 688 úmrtí.

Jaké jsou první příznaky vyčerpání z horka?

Mezi základní projevy patří svalové křeče a vyrážka z horka, tzv. potničky. Hlavní příčinou svalových křečí je nedostatek elektrolytů ve svalech v důsledku dehydratace a pocení. Zejména u dětí se objevují potničky, tzv. miliaria rubra. Tyto přibližně 1 až 3 mm velké mírně bolestivé vyrážky se nejčastěji vyskytují na obličeji, ve vlasové části hlavy a na trupu. Jsou způsobeny ucpáním potních žláz v důsledku nadměrného tepla (například i při vysoké horečce). Je důležité tyto příznaky nepodceňovat. Pokud je budeme ignorovat, mohou následovat závažné příznaky úžehu včetně ztráty vědomí.

Co se může skrývat za zarudlou pokožkou s vyrážkami? Letní úrazy – jak se jim vyhnout a jak je léčit.

Kdo je z hlediska reakce na vysoké teploty nejvíce ohrožen?

Na tropická vedra by si měli dávat pozor především starší obyvatelé měst bez přístupu ke klimatizaci. Zvýšenému riziku jsou vystaveni také obézní lidé, astmatici a lidé užívající například diuretika na vysoký krevní tlak nebo beta-blokátory. Samozřejmě i lidé pracující v prostředí s trvale zvýšenou teplotou, například v kuchyni, by měli být obezřetní.

Proč je úžeh nebezpečný

Na rozdíl od tepelného vyčerpání v tropických podmínkách lze úžeh bez problémů utrpět i v našich zeměpisných podmínkách. Jedná se o stav způsobený dlouhodobým vystavením přímému slunečnímu záření. Úžeh je sice méně častý, o to je však závažnější. Ohrožuje život především tím, že negativně působí na více orgánů – mozek, srdce, játra, ledviny i plíce.

Prevence před extrémními vedry

• Umožněte vzduchu ve vašem bytě nebo kanceláři cirkulovat pomocí ventilátorů. V chladnějších večerních hodinách otevřete okna a zajistěte co největší proudění vzduchu. Po východu slunce naopak zavřete všechna okna i dveře a zatáhněte závěsy nebo žaluzie.
• Využijte ochlazující účinek vody. Naplňte nádobu studenou vodou a na chvíli si do ní ponořte nohy. Na ramena a hlavu si přikládejte mokré ručníky nebo šátky. Přehřátému organismu prospěje také chladná sprcha.
• Žízeň je prvním příznakem dehydratace. Proto by mělo být samozřejmostí pít dostatek nepříliš studené neslazené vody. Čím vyšší je venkovní teplota, tím více vody byste měli vypít. Nezapomínejte ani na doplnění elektrolytů – pomůže malé množství jídla spolu s vodou.
• Odstraňte zbytečné zdroje tepla. Zbytečně zapnuté žárovky, počítače a další elektrická zařízení vytvářejí nadbytečné teplo. Během tropických dnů se raději vyhněte i používání sporáku a dopřejte si jídla bez tepelné úpravy.
• Při vysokých venkovních teplotách by měly být alkoholické i kofeinové nápoje tabu, protože vedou k rychlejší dehydrataci.
• Horký vzduch přirozeně stoupá vzhůru. Horní části domu proto bývají teplejší než přízemí. Sklep se tak může stát ideálním útočištěm před poledním horkem.
• Nejezte jídla bohatá na bílkoviny, protože jejich trávení zvyšuje produkci tepla v organismu. Vhodnější je zelenina a ovoce, které organismus naopak „ochlazují“.
• Nezapomínejme, že zvýšenými teplotami trpí i naši domácí mazlíčci. Dopřejme jim přiložení mokrého ručníku nebo chladnou sprchu a dostatek studené vody k pití.

Osm tipů, jak neonemocnět před dovolenou.