Jak využít letní slunce pro naše zdraví?

1. Co je vlastně sluneční záření?

Sluneční záření, které dopadne na Zemi, se dělí na viditelné záření (asi 50% podíl), infračervené záření (asi 45% podíl), ultrafialové záření typu A (UVA, 4,75% podíl) a ultrafialové záření typu B (UVB, 0,25% podíl).

2. Jaké jsou klady a zápory UVA a UVB záření?

UVA paprsky aktivují v kůži melanin, který v ní vznikl již v minulosti. Výsledkem je tzv. časné zhnědnutí pokožky, ke kterému však nedochází u lidí s kožním fototypem I.

UVA záření má na jedné straně pozitivní vliv na imunitu kůže, což se využívá při léčbě některých kožních onemocnění, ale dokáže také vyvolat abnormální rakovinotvorné reakce.

Pozitivem UVB záření je opálení pokožky a tvorba vitamínu D. Podněcuje také „výrobu“ nového melaninu (tzv. pozdní zhnědnutí kůže), které se projeví až druhý den po prvotním opálení.

Jeho zásadním negativem je hlavní podíl na vzniku rakoviny kůže.

3. Jaké fototypy lidské kůže známe?

4. Opravdu způsobuje nesprávné nebo nadměrné opalování rakovinu kůže?

Tento fakt byl vědecky potvrzen již v roce 1987. Dokazují ho také epidemiologická čísla.

Podle nich se nemelanomová rakovina kůže častěji rozvíjí u lidí, kteří jsou pravidelně vystaveni slunci, například u lidí pracujících venku, než u těch, kteří pracují v budovách.

Také je potvrzeno, že čím méně má člověk pigmentace (tedy čím nižší má fototyp), tím vyšší je riziko vzniku rakoviny kůže.

5. Proč je sluneční záření důležité pro naše zdraví?

Základem pobytu na slunci je správná míra a ochrana.

Pokud dodržujeme správná pravidla pobytu na slunci, jeho záření nám přinese především pozitivní účinky.

Například podporuje tvorbu hormonu štěstí – serotoninu, a tím zlepšuje psychický stav. Má také léčivé účinky při některých kožních onemocněních.

Nejvýznamnějším přínosem slunečního záření je však podpora tvorby vitamínu D v organismu.

6. Proč je vitamín D tak důležitý?

Donedávna se předpokládalo, že vitamín D je důležitý pouze pro správný vývoj kostí.

Postupně však přibývají vědecké důkazy, že vitamín D má mnohem širší význam.

Podílí se také na prevenci rakoviny vnitřních orgánů, onemocnění srdce a cév, vysokého krevního tlaku, sklerózy a také na regulaci celého imunitního systému.

7. Jak pomáhá vitamín D naší imunitě?

Správná hladina vitamínu D v organismu je stále předmětem odborných diskusí.

Je však jisté, že jeho nedostatek zvyšuje citlivost organismu na různé typy rakoviny. Zároveň ovlivňuje schopnost těla reagovat na infekce virového i bakteriálního původu.

Posiluje imunitní systém a aktivuje především vrozenou imunitu a NK buňky – tedy tzv. „přirozené zabíječe“.

Působí protirakovinně, protože částečně zabraňuje dělení rakovinných buněk, zejména u rakoviny prostaty, tlustého střeva, kůže a prsu, a někdy dokonce podporuje jejich zánik.

Nedostatek vitamínu D v krvi vede k neaktivaci T-lymfocytů – imunitních buněk, které jsou zodpovědné za boj proti cizím patogenům.

Vitamín D také omezuje rozvoj autoimunitních onemocnění, například cukrovky.

8. Kolik vitamínu D potřebujeme?

U osob s fototypem III stačí každodenní vystavení polednímu slunci po dobu 3 až 8 minut během období od dubna do října, a to přibližně na 25 % povrchu těla.

Vitamín D se vytváří rychleji u lidí s nižším fototypem. To je další důvod, proč by lidé se světlejší pokožkou neměli přehánět opalování.

Na množství vytvořeného vitamínu D má vliv také oblačnost, ozonová vrstva a věk.

Například u staršího člověka je pokožka tenčí a má 4 až 5krát menší schopnost vytvářet vitamín D než pokožka člověka kolem 30 let.

9. Jak se správně vystavovat slunci a opalovat?

Základem je vyhýbat se pobytu na letním slunci mezi 10. hodinou dopoledne a 15. hodinou odpoledne.

Nelze se spoléhat pouze na mraky, protože ty mohou propustit až 90 % slunečního záření.

Intenzita UV záření navíc roste s nadmořskou výškou (každých 300 metrů se zvyšuje přibližně o 4 %), zeměpisnou šířkou i ročním obdobím.

Opalovací krémy s ochranným faktorem vybírejte podle svého fototypu a ideálně je kupujte v lékárnách. I když jsou trochu dražší, poskytují výrazně lepší ochranu než běžné krémy.

Na obalu by mělo být vždy uvedeno, že chrání nejen před UVB zářením, ale také před UVA zářením.

Krém naneste přibližně 20 minut před pobytem na přímém slunci a nevmasírujte ho příliš silně do pokožky.

Pro běžný pobyt ve městě používejte denní krém s ochranným faktorem SPF 15 až 20.

Nanášejte ho na všechny odkryté části těla.

Pokud máte po opalovacím krému podrážděnou pokožku, vyzkoušejte krémy s minerální nebo fyzikální ochranou, které méně často způsobují alergické reakce.

Pokud chcete dosáhnout hezkého opálení, konzumujte přibližně 2 týdny před dovolenou a během ní betakaroten.

Přírodní zdroje betakarotenu:

• mrkev,
• paprika,
• meruňky,
• dýně.

Výsledkem může být hezčí opálení při kratším pobytu na přímém slunci.

Nezapomínejte ani na péči o pokožku po vystavení slunečnímu záření. Pomoci mohou přípravky určené ke zklidnění podrážděné nebo spálené pokožky.

10. Mohou se malé děti opalovat?

Malé děti by se měly od narození vyhýbat záměrnému opalování.

Měly by být vhodně oblečené a měly by používat opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem.

Vědci zjistili, že člověk během prvních 18 let života získá až 80 % celoživotní dávky slunečního záření.

Důsledkem může být vznik rakoviny kůže v dospělosti.

Dětská pokožka je citlivější na sluneční záření a její schopnost vytvářet pigment není ještě plně vyvinutá. Proto UV záření proniká hlouběji do pokožky.

Děti do 1 roku věku by neměly být vystaveny přímému slunci vůbec.

Děti do 3 let pouze výjimečně, vždy s ochranným krémem a vhodným oblečením.

11. Jak je možné, že se u moře vždy spálím a moje přítelkyně ne?

V takovém případě jste pravděpodobně fototyp I nebo II a vaše přítelkyně má fototyp III nebo IV.

Lidé s fototypem I a II by měli chodit na přímé slunce jen minimálně a používat opalovací krémy s ochranným faktorem:

• minimálně SPF 30+,
• ideálně SPF 50+.

12. Je vhodné navštěvovat solária?

Stejně jako není vhodné nadměrně se vystavovat slunečnímu záření, není dobré to přehánět ani se solárii.

Na jedné straně mohou během zimního období částečně nahradit nedostatek slunečního záření a tvorbu vitamínu D.

Na druhé straně je však prokázán jejich rakovinotvorný vliv kvůli vysokému množství UV záření.

V některých zemích, například ve Francii, se dokonce zvažoval jejich zákaz.

V jiných zemích, například v Německu, musí návštěvníci podepisovat potvrzení o informovanosti o rizicích.

Problémem je také kvalita UV zařízení v soláriích. Podle jednoho amerického průzkumu bylo až 80 % UV zdrojů nevhodných.

13. Trpím při pobytu na přímém slunci alergií. Jak si mohu pomoci?

Takzvaná „alergie na slunce“ není skutečnou alergií.

Odborníci ji označují jako:

• světelnou kopřivku,
• nebo polymorfní světelnou dermatózu.

Příčinou nepříjemných vyrážek, zarudnutí, akné nebo ekzému je přecitlivělost pokožky, která takto reaguje na UVA záření.

Někdy jde také o kombinaci UV záření s:

• kosmetickými přípravky,
• léky,
• potravinami.

Například:

• opalovací krémy,
• citrusové plody,
• antibiotika,
• sedativa.

Prevencí „alergie na slunce“ je postupné zvykání pokožky na sluneční záření již od jara společně s užíváním betakarotenu.

Kůže si postupně zvykne na vyšší dávky slunce a přestane reagovat podrážděním.

Pomoci mohou také krémy s tzv. biologickou buněčnou ochranou, které se používají několik týdnů před dovolenou, a antihistaminika.

14. Může slunce ohrozit také oči?

Jednoznačně ano.

Výzkumy ukázaly, že UV záření zvyšuje riziko vzniku některých druhů šedého zákalu.

Mezi další onemocnění očí způsobená sluncem patří:

• pterygium (tkáňový výrůstek na oku),
• rakovina kůže v okolí očí, zejména melanom,
• degenerace makuly.

Melanom se častěji vyskytuje u lidí s modrýma očima než u lidí s hnědýma očima.

Riziko těchto problémů lze snížit používáním:

• slunečních brýlí,
• nebo kontaktních čoček s ochranou UV 400.

15. Co mám dělat, když se spálím?

Pokožku osprchujte vlažnou vodou.

Ochlaďte ji ručníkem namočeným ve studené vodě.

Nedoporučuje se používat led ani příliš studenou vodu.

Po prvním zklidnění pokožky během následujících dnů několikrát denně natírejte spálená místa tělovým mlékem obsahujícím:

• vitamín E,
• aloe vera.

Mléko má regenerační účinky a zabraňuje olupování pokožky.

Na poškozenou a problematickou pokožku jsou vhodné také přípravky Imunoglukan P4H® krém nebo lotion.