Moderní městský život: Proč nás vyčerpává víc, než si myslíme?

Káva na každém rohu, obchod otevřený i v deset večer nebo jídlo, které si bez problémů objednáme až ke dveřím. Život ve městě je pohodlný. Zároveň s sebou ale přináší něco, na co náš organismus není evolučně připravený – nepřetržitý příval podnětů. Hluk, davy lidí, reklamy, obrazovky nebo neustálá dostupnost všeho… Mnohé z toho už ani nevnímáme. Naše tělo ale ano.

 

Mozek v pohotovosti

Než se dostaneme do práce nebo do školy, potkáme tisíce podnětů. Auta, semafory, reklamy, veřejná doprava, rozhovory v ní nebo hlášení zastávek. Mozek musí všechny tyto informace průběžně vyhodnocovat. Děje se to automaticky, aniž bychom si to uvědomovali. Přesto to spotřebovává energii. A právě proto se můžeme cítit unavení, i když jsme zrovna nevylezli z dolu.

 

Žijeme v prostředí, pro které jsme nebyli stvořeni

Kdybychom na jeden den přenesli člověka žijícího před 10 000 lety do dnešního města, jak by se asi cítil? Potkával by davy lidí, slyšel hluk dopravy, viděl blikající reklamy, semafory a auta… Pravděpodobně by byl úplně zahlcený a zmatený. Přitom naše dnešní těla se od jeho příliš neliší. Technologie se za poslední desetiletí změnily dramaticky, lidská evoluce ale tak rychle nefunguje. Na svět stále reagujeme podobnými mechanismy jako naši předkové.

Co na to naše imunita?

Náš imunitní systém úzce spolupracuje s nervovým i hormonálním systémem. Proto ho ovlivňuje nejen to, co jíme a jak se hýbeme, ale také to, jak zvládáme stres. Neustálý příval podnětů, kterému jsme vystaveni, může představovat zátěž, i když si ji často neuvědomujeme. A stres, jednoduše řečeno, oslabuje imunitní odpověď našeho organismu a přispívá k rozvoji dalších onemocnění.

Město samo o sobě není problém

Nemusíme se stěhovat do hor ani na samotu. Ani vypínat internet, abychom snížili množství podnětů. Městský život přináší mnoho příležitostí, pohodlí i služeb, kterých se nemusíme vzdávat. Stačí se občas zastavit a zamyslet se nad tím, které městské návyky nám skutečně prospívají a které máme jen proto, že jsme si na ně zvykli.

Káva místo odpočinku, eskalátor místo schodů, donáška místo krátké procházky, telefon místo ticha nebo taxi místo chůze – to všechno jsou drobnosti, které samy o sobě neškodí. Pokud se ale stanou každodenní normou, mohou postupně začít ovlivňovat naši energii, psychickou pohodu a nepřímo i fungování imunitního systému. Právě proto se někdy cítíme unavení, i když jsme jen prožili obyčejný den. Tělo totiž nestíhá držet krok se světem, pro který nebylo vyvinuto.

Řešením může být příroda 

Nemáme tím na mysli celodenní túru v horách ani víkend na samotě. Spíš drobnosti, které nabízí i město. Oběd na lavičce v parku, procházku podél řeky nebo cestu ulicí plnou zeleně místo rušné dopravní tepny. Výzkumy ukazují, že už krátký kontakt se zelení pomáhá snižovat psychické napětí. Přírodní prostředí navíc klade na naši pozornost mnohem menší nároky. Mozek nemusí neustále sledovat dopravu, reklamy, lidi ani další podněty. Má příležitost na chvíli zpomalit.

A zkuste hledat… nic

Hledejte to, na co postupně zapomínáme – ticho. Ne úplné ticho, které je dnes téměř nemožné najít, ale vědomé ticho. Bez podcastu, hudby, videí nebo notifikací. Dopřejte si chvíli, během které se nemusíte na nic soustředit, na nic reagovat, nic řešit ani nic vnímat.

Zvykli jsme si zaplnit každou volnou minutu dne. Čekání na autobus, cesta výtahem nebo krátká pauza v práci se automaticky mění v čas strávený u obrazovky. Mozek tak zpracovává další informace i ve chvílích, kdy by mohl odpočívat.

Zkuste proto vědomě nedělat nic. Možná vás překvapí, jak náročné je dnes na chvíli se jednoduše zastavit. Pokud se vám to ale podaří, vaše tělo, mysl i imunita vám za to poděkují víc, než byste čekali.