Psychické potíže a imunitní systém

O tom, že imunita a psychika jsou vzájemně propojené, není pochyb. Otázkou zůstává, jaká je mezi nimi příčinná souvislost. Řada důkazů naznačuje, že nadměrná úzkost nebo stres mohou výrazně oslabit imunitní systém. Na druhou stranu se někdy za depresí může skrývat právě zhoršená funkce imunity.

O vzájemném vztahu imunitního systému a psychiky toho stále víme poměrně málo. Každý den zažíváme mnoho situací, které vyvolávají stres. Ten následně ovlivňuje schopnost imunitního systému fungovat na požadované úrovni. Důležitou roli hraje také celkový psychický stav. Deprese či úzkost ovlivňují naše zdraví buď přímo prostřednictvím imunitního systému, nebo nepřímo tím, jak o sebe člověk pečuje.

Jen málokdo pochybuje o tom, že imunita a psychika spolu úzce souvisejí. Není však zcela jasné, co je příčinou a co důsledkem. Někdy se zdá, že stres vede k depresi, která následně naruší správné fungování imunitního systému. Jindy máme pocit, že deprese sama vyvolává stres, jenž imunitu dále oslabuje. A někdy se zase zdá, že kdyby nebyla imunita oslabená, zmizel by jeden z důvodů našich psychických obtíží. Přesné objasnění těchto souvislostí je stále předmětem vědeckého výzkumu. Podívejme se ale na to, co už dnes víme.

Vliv psychiky na imunitu je prokázaný

Je známo, že pozitivní emoce mohou imunitní systém posilovat, zatímco negativní emoce jeho činnost tlumí. Vědci například zjistili, že člověku může po úmrtí životního partnera trvat až jeden rok, než se jeho imunitní systém vrátí na úroveň běžné populace.

Víme také, že naše psychické rozpoložení má přímý vliv na řadu orgánových systémů. Typickým projevem úzkosti a deprese je dlouhodobý stres. Ten ovlivňuje například endokrinní systém, který uvolňuje do organismu stresový hormon kortizol. Bylo prokázáno, že prakticky všechny formy úzkosti vedou ke zvýšenému vylučování kortizolu.

Proč je nadbytek kortizolu pro imunitní systém škodlivý

Na kortizol dokonale platí známé rčení, že všeho moc škodí. V období intenzivního stresu pomáhá zvýšené uvolňování kortizolu do krve snižovat riziko nadměrné zánětlivé reakce. Tento hormon tlumí aktivitu některých složek imunitního systému, které by mohly zánět spustit. Zároveň ovlivňuje i specifickou imunitní odpověď a její schopnost chránit organismus před nemocemi.

Problém spočívá v tom, že kortizol je prospěšný pouze krátkodobě. Pokud je organismus vystaven dlouhodobému stresu, potřebuje zvýšené množství základních stavebních prvků imunity – T-lymfocytů a bílých krvinek. Kortizol však jejich činnost při chronickém stresu dlouhodobě tlumí, čímž oslabuje celý imunitní systém. Výsledkem je nejen vyšší riziko onemocnění, ale také pomalejší rekonvalescence po nemoci.

Úzkost = stres = oslabená imunita

Chronický stres způsobený psychickými obtížemi ovlivňuje imunitní systém především dvěma způsoby:

Vyšší náchylnost k infekcím – řada studií potvrdila, že lidé vystavení dlouhodobému stresu mají nižší počet bílých krvinek, a jsou proto náchylnější k nachlazení a dalším infekcím. Pokud například člověk nosí v organismu virus herpes simplex, může jeho opětovnou aktivaci vyvolat právě dlouhodobý stres.

Zhoršená protizánětlivá odpověď – některé výzkumy naznačují, že chronický stres podporuje nadměrnou tvorbu cytokinů. Tento mechanismus může částečně vysvětlovat souvislost mezi dlouhodobým stresem a řadou onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob nebo astmatu.

Může být úzkost nebo deprese způsobena oslabenou imunitou?

To, že psychické potíže negativně ovlivňují imunitní systém, je dobře doloženo. Nabízí se však opačná otázka – může oslabená imunita přispívat ke vzniku psychických obtíží?

Výsledky vědeckých studií naznačují, že to možné je. Zdá se, že lidé trpící alergiemi nebo chronickými onemocněními dýchacích cest mají vyšší riziko rozvoje úzkosti a deprese. Tyto psychické obtíže následně dále oslabují imunitní systém a vzniká začarovaný kruh, který může vést ke zhoršení původního onemocnění.

Přesný mechanismus zatím není zcela objasněn. Vedle teorií zaměřených na molekulární procesy je možné i jednodušší vysvětlení – dlouhodobý život s alergií nebo chronickým onemocněním plic představuje významnou psychickou zátěž, která zvyšuje riziko vzniku úzkosti a deprese. Imunitní systém tak sice psychické potíže přímo nevyvolává, ale prostřednictvím dlouhodobých zdravotních obtíží může k jejich rozvoji přispívat.

Snižte stres a podpoříte i svou imunitu

Přestože zatím přesně nevíme, jak naše emoce ovlivňují imunitní systém, většina odborníků se shoduje, že omezení dlouhodobého stresu je pro zdraví prospěšné. V dnešní uspěchané době to však není vždy jednoduché.

Pokud trpíte úzkostí nebo depresí, je vhodné kromě odborné pomoci zařadit do svého života také několik návyků, které mohou podpořit nejen psychickou pohodu, ale i správné fungování imunitního systému:

• Pravidelný pohyb a sport patří mezi nejúčinnější přirozené způsoby, jak zmírnit příznaky úzkosti a deprese. Pohyb podporuje uvolňování látek v mozku, které zlepšují náladu, a zároveň prospívá imunitnímu systému. Pomáhá také snižovat nadváhu, která může být dalším zdrojem psychické nepohody.
• Zdravá a vyvážená strava spolu s dostatečným příjmem tekutin sice nepředstavují přímou léčbu úzkosti, existuje však mnoho důkazů, že nezdravé stravování a dlouhodobá dehydratace mohou příznaky úzkosti i deprese zhoršovat. Správná výživa podporuje také normální funkci imunitního systému a v případě potřeby ji mohou doplnit vhodně zvolené doplňky stravy.
• Masáže představují příjemný způsob, jak snížit psychické napětí a nepřímo podpořit imunitní systém. Přestože přesný mechanismus jejich působení zatím není zcela objasněn, řada studií potvrzuje jejich pozitivní vliv na psychickou pohodu i některé ukazatele imunitních funkcí. Vyzkoušet můžete například lymfatickou masáž.