Změny počasí a jejich vliv na imunitu

Změny počasí mají na naše zdraví větší dopad, než si často připouštíme. Ovlivňují nejen imunitní systém a s ním související zdravotní potíže, jako jsou alergie, astma nebo autoimunitní onemocnění, ale také kardiovaskulární systém, krevní tlak, cukrovku či dokonce psychický stav a projevy deprese.

Klimatické změny a globalizace – významný faktor pro naše zdraví

I když si to v České republice i na Slovensku připouštíme jen pozvolna, žijeme ve světě výrazných klimatických změn. V kombinaci s rostoucí migrací obyvatelstva bude změna klimatu stále více ovlivňovat zdravotní stav evropské populace. Jedním z hlavních projevů je výskyt infekčních onemocnění, která se zde ještě před několika lety prakticky nevyskytovala. Patří mezi ně například případy cholery, malárie nebo eboly zavlečené z Afriky či epidemie viru chikungunya v Itálii.

Se změnou klimatu souvisí také oslabování ozonové vrstvy. Vyšší expozice ultrafialovému záření může negativně ovlivňovat imunitní systém. Klimatické změny jsou rovněž spojeny s častějšími extrémními projevy počasí, které představují další riziko pro veřejné zdraví. Například povodně mohou vést ke zvýšenému výskytu méně obvyklých bakteriálních infekcí, jako je leptospiróza (zaznamenaná po povodních v České republice) nebo kryptosporidióza (zachycená ve Velké Británii). To vše představuje zvýšenou zátěž pro náš imunitní systém.

Vliv počasí na onemocnění související s imunitou

Klimatické extrémy jen potvrzují, že počasí má významný vliv na naše zdraví. Z hlediska onemocnění souvisejících s imunitním systémem lze zmínit zejména následující:

Nachlazení a chřipka – změny počasí, ať už z chladného na teplé nebo naopak, vytvářejí ideální podmínky pro šíření virových infekcí. V těchto obdobích je vhodné podporovat imunitní systém přípravky obsahujícími vhodnou kombinaci vitaminu C a dalších prospěšných látek.

Zánět vedlejších nosních dutin – lidé trpící chronickými záněty dutin dobře znají nepříjemný tlak v oblasti dutin při zvyšujícím se barometrickém tlaku. V kombinaci se studeným a suchým vzduchem může dojít k podráždění nosní sliznice, což vede ke vzniku rýmy nebo ke zhoršení chronických obtíží.

Astma a alergie – teplejší počasí může zhoršovat alergické příznaky. Hlavní roli hraje prodlužující se vegetační období a vyšší koncentrace pylů, ale také znečištění ovzduší. Astmatický záchvat může být vyvolán i chladným počasím nebo náhlým poklesem teploty.

Onemocnění plic – lidé s chronickými plicními onemocněními snášejí nejhůře horké a vlhké počasí. Potíže však může způsobovat také kombinace studeného a suchého vzduchu se znečištěným městským ovzduším.

Autoimunitní onemocnění – chladné a vlhké počasí bývá nepříznivé zejména pro osoby s revmatoidní artritidou, Sjögrenovým syndromem nebo lupusem. U těchto pacientů se mohou častěji objevovat cévní obtíže. Omezený průtok krve ve stažených cévách vyvolává příznaky podobné Raynaudovu fenoménu, především bolestivé křeče a chlad končetin.

Chlad a imunita

Dospělý člověk prodělá nachlazení v průměru třikrát ročně. Nejčastěji k tomu dochází během střídání ročních období, tedy na jaře a na podzim. Proč tomu tak je, zkoumají vědci již dlouhou dobu.

Například studie z roku 2005 sledovala vliv chladu na vznik nachlazení. Jedna skupina účastníků si po dobu 20 minut máčela nohy v ledové vodě, zatímco kontrolní skupina měla nohy ve stejné době v prázdné nádobě. Během následujících pěti dnů se nachlazení rozvinulo u 29 % osob z první skupiny, zatímco v kontrolní skupině pouze u 9 %.

Existuje několik možných vysvětlení tohoto jevu. Organismus při vystavení chladu omezuje průtok krve do končetin, aby udržel teplo v oblasti mozku a trupu. Následné změny metabolismu mohou vést ke snížení tvorby bílých krvinek, které představují hlavní obrannou složku imunitního systému. To může vysvětlovat, proč při výrazných teplotních změnách dochází k častějšímu výskytu nachlazení.

Další vysvětlení vychází z toho, že v chladném období lidé tráví více času společně v přetopených budovách, častěji využívají veřejnou dopravu a ve městech bývá vyšší koncentrace smogu. Svou roli může hrát také nižší vlhkost vzduchu v zimních měsících. Některým virům navíc vyhovují mírně nižší teploty, zatímco při vyšších nebo naopak velmi nízkých teplotách jsou méně stabilní.

Tyto poznatky potvrzují rady našich rodičů, kteří nám doporučovali vhodně se oblékat do chladnějšího počasí. Stejně důležitá je však i střídmost – není vhodné se od venkovního prostředí příliš izolovat ani přetápět byty či kanceláře. Zapomínat bychom neměli ani na pravidelné otužování, které pomáhá organismu lépe zvládat výkyvy počasí.

Otužujte se, nepřetápějte a využívejte saunu

Mnoho lidí podceňuje význam otužování, protože jej považují za časově náročnou nebo složitou metodu. Ve skutečnosti lze různé formy otužování zařazovat do běžného života každý den. Stačí to nepřehánět s příliš teplým oblečením, pravidelně větrat ložnici zejména během spánku, střídat při sprchování teplou a studenou vodu nebo pravidelně navštěvovat saunu.

Otužování lze přirovnat k určité formě postupného přizpůsobování organismu náhlým změnám prostředí. Současně přispívá ke zlepšení celkové fyzické kondice. Je však důležité si uvědomit, že pozitivní účinky přináší pouze pravidelné a dlouhodobé otužování.

Obranyschopnost organismu lze zároveň podpořit také vhodně zvolenými doplňky stravy.