Co můžeme dělat pro imunitu předškoláků?

Předškolní věk je obdobím, kdy se děti setkávají s velkým množstvím infekcí. Imunita se teprve učí „fungovat“. K tomu se přidává pobyt v kolektivech, méně času stráveného venku a chladnější počasí – výsledkem je častější kontakt s viry a bakteriemi. Se vším tím se musí imunitní systém vypořádat. Nelze zapomínat ani na psychickou zátěž. I když to tak navenek nemusí vypadat, nástup do kolektivu je pro malé dítě stresující.

CO JE JEŠTĚ NORMÁLNÍ?

Rodiče často znejistí, když má dítě jednu infekci za druhou. Pravdou ale je, že 6–8 lehčích onemocnění horních cest dýchacích ročně u dětí ve věku 1–5 let je zcela běžných. Většinou se jedná o virová onemocnění, proti nimž se nevytváří dlouhodobá imunita – proto může dítě v mateřské škole onemocnět i několikrát za sezónu. U starších dětí se počet infekcí snižuje na 2–4 ročně. Jde o přirozený proces, během kterého se dětský organismus učí bránit.

JAK ALE POZNÁM, ŽE JE NEMOCNOST DÍTĚTE JEŠTĚ V NORMĚ?

Pokud má dítě onemocnění s lehkým průběhem, dobře reagují na běžnou symptomatickou léčbu a opakovaně nepotřebuje antibiotika, jedná se o „běžnou“ nemocnost. Nejčastěji jde o rýmu, kašel, bolesti v krku nebo uší, často doprovázené horečkou.

👉 Nemoci k dětství patří a mnohé z nich jsou součástí dozrávání imunitního systému. Nezapomínejte, že vy – rodiče – můžete svým dětem pomoci především trpělivostí, zdravými návyky a vytvářením prostředí, ve kterém má jejich organismus prostor růst a sílit.

V posledních letech přibývá také alergií. Na první pohled se mohou podobat infekcím (rýma, pokašlávání, výtok z očí), prozradí je však i další příznaky, jako je svědění nosu či očí, kýchání a opakování obtíží v určitém období.

ČERVENÉ VLAJKY – KDY ZBYSTŘIT?

Existují situace, kdy by měla zpozornět jak rodina, tak lékař, protože může jít o poruchu imunity:

• více než 8 infekcí ročně,

• 2 a více opakovaných zápalů plic či vedlejších nosních dutin za rok,

• opakované epizody vysokých horeček,

• neprospívání,

• chronické průjmy,

• hluboké kožní infekce či opakované kvasinkové infekce.

Takové dítě je zpravidla odesláno na specializované vyšetření k imunoalergologovi.

JAK MŮŽEME PODPOŘIT IMUNITU?

Nejlepší prevencí jsou každodenní návyky:

Pohyb – dítě by mělo mít dostatek pohybu, ideálně venku. Plavání, jízda na kole nebo obyčejná procházka posilují tělo i psychiku.

Čerstvý vzduch – děti by měly trávit venku alespoň 2 hodiny denně, za každého počasí. Otužování je pro imunitu velkým přínosem.

Zdravá strava – pestrý jídelníček bohatý na zeleninu, ovoce, vlákninu, vitaminy a minerály. Sladkosti a tučná jídla by měla být jen výjimečně. Pokud dítě odmítá ovoce či zeleninu, je vhodné vitaminy doplňovat jinou formou.

Pitný režim – dostatek tekutin během celého dne. Ideální je voda, případně neslazený čaj. Epidemie obezity a kardiovaskulárních onemocnění má kořeny i ve špatných celoživotních návycích v pitném režimu.

Spánek a odpočinek – děti potřebují pravidelný režim a dostatek spánku, aby jejich organismus zvládal boj s infekcemi.

Hygiena – velmi důležité je správné mytí rukou, větrání místností, přiměřená teplota a vlhkost v bytě. Důležité je také prostředí bez cigaretového kouře.

Správné kašlání a smrkání – děti je dobré naučit správně smrkat a kašlat do kapesníku nebo do lokte.

Psychická pohoda – spokojené a vyrovnané dítě má silnější obranyschopnost. Rodinná atmosféra bez stresu je pro zdraví velkým přínosem. Děti mají mnoho povinností v kolektivech i na kroužcích – dopřejme jim nejen aktivity, ale i čas na hru, rozhovory a odpočinek.

EXTRA POMOC

Ještě v tomto období, kdy se nemocnost naplno nerozvinula, je vhodné myslet i na doplňkovou podporu imunity formou doplňků stravy a očkování proti vybraným onemocněním. Na podzim je vždy aktuální očkování proti chřipce, celoročně pak očkování proti planým neštovicím, hepatitidě typu A a meningokokům.