Fungující imunita – výsledek vyvážené stravy

Nejen láska prochází žaludkem, jak se říká. Pestrá a vyvážená strava je základem také pro správné fungování celého organismu. Sám Hippokrates se k pozitivnímu vlivu stravy na zdraví vyjádřil slovy: „Nechť je jídlo vaším lékem.“ A nepochybně měl pravdu. Náklady na zdravotní péči ve většině vyspělých zemí neustále rostou, ale počet nemocných neklesá, spíše naopak. Některé léky mohou způsobovat vedlejší účinky a ty často vedou ke vzniku dalších komplikací. Stravování a životní styl by měly být přizpůsobeny individuálně každému člověku. Existují však určité, lidově řečeno, „dobré a špatné“ potraviny, které ovlivňují naše zdraví jako celek.
Vegetariánství vs. konzumace masa
Většina lidí žijících ve vyspělých zemích považuje masitou stravu za nejpřirozenější a nejvhodnější. Tvrdí, že pouze strava obsahující maso dokáže pokrýt denní potřebu bílkovin a dalších živin. Často slýcháme, že vegetariáni jsou slabí, méně výkonní a nemají dostatečnou výdrž. Výzkumy však dokazují opak – vegetariáni mohou být silní, výkonnostně srovnatelní i vytrvalí a mohou mít také vyšší odolnost vůči nemocem. O tom, zda maso skutečně dodává tělu energii, bychom mohli diskutovat dlouho. Klíčové však je, že vegetariáni mají často pestřejší stravu než lidé, kteří konzumují převážně pouze maso.
Vliv ročních období
Pokud jde o vliv ročního období na lidský metabolismus, je důležité vědět, že trávení je nejsilnější v zimě. To vysvětluje i skutečnost, že lidé mají v zimním období větší chuť k jídlu a často také přibírají na váze. Naopak v létě je trávení slabší a většina lidí má menší chuť k jídlu. Proto se během léta doporučuje konzumovat především lehká jídla, aby se trávicí trakt zbytečně nezatěžoval. Těžší potraviny, jako jsou luštěniny, mléčné výrobky, sýry nebo med, je vhodnější zařazovat spíše během zimního období.
Převaha rostlinné stravy
Mnoho lidí, kteří konzumují maso, se obává, že po přechodu na rostlinnou stravu nebo při výraznějším zvýšení podílu rostlin ve stravě nebudou mít dostatek potřebných živin, zejména bílkovin. Všechny aminokyseliny, které obsahuje maso, však obsahují také například sójové boby. Dalšími zdroji bílkovin jsou ořechy, semínka a luštěniny, které mohou obsahovat až 30 % bílkovin. Pokud do jídelníčku zařadíte dostatečné množství sóji (pokud na ni nejste alergičtí), luštěnin, semínek a ořechů, nemusíte se obávat nedostatku bílkovin. Je důležité si uvědomit, že velmi vysoký příjem bílkovin může být pro organismus náročnější na trávení a využití. Z hlediska vyváženosti živin a bílkovin je pro lidské tělo velmi vhodná strava založená na obilovinách. Obsah bílkovin v nich se pohybuje přibližně mezi 7–14 %, takže organismus příliš nezatěžují.
Kravské mléko
Kvůli rostoucímu počtu alergií je kravské mléko považováno za kontroverzní potravinu. Odborníci na výživu stále považují kravské mléko za důležitou součást jídelníčku, zatímco zastánci alternativních směrů tvrdí, že lidské tělo se bez něj snadno obejde. Praxe ukazuje, že někteří lidé, kteří mléko ze svého jídelníčku odstranili, zaznamenali výrazné zlepšení některých alergických obtíží. Za nevhodnou kombinaci se často považuje spojení mléka s banánem, masem, rybami nebo obecně s ovocem. Bílkoviny obsažené v mléce jsou samy o sobě pro některé lidi hůře stravitelné a nevhodné kombinace mohou trávení ještě ztížit. Někteří lidé nemají dostatek enzymu potřebného ke štěpení mléčných bílkovin, a proto u nich může konzumace mléka vyvolat reakci intolerance. Naopak kozí mléko bývá považováno za lépe stravitelné a je také zdrojem vitamínů, které mohou přispívat ke správnému fungování imunitního systému.
Jak dodat tělu správnou energii?
- Dbejte na to, aby vaše strava byla pestrá.
- Posilujte imunitu pomocí běžně dostupných potravin. Mezi potraviny podporující imunitní systém patří například citron, česnek, cibule, zázvor, červená řepa a kysané zelí.
- Nezapomínejte alespoň na jedno teplé jídlo denně. Můžete například začít den teplou snídaní – ideálně polévkou, podobně jako Japonci, kteří patří mezi národy s nejdelší průměrnou délkou života.
- Nakupujte sezónní potraviny a vařte z nich. Sledujte zemi původu i složení jednotlivých výrobků.