Proč nám sezónní stravování prospívá?

Zakousnout se v horkém létě do šťavnaté broskve, rajčete či okurky a za sychravého podzimu si uvařit teplou dýňovou polévku… to je něco, na co se sbíhají sliny už po přečtení těchto řádků. Řekli byste, že za tyto chutě ve skutečnosti nemůže počasí, ale naše tělo? Proč tomu tak je?

Lidský organismus se statisíce let vyvíjel v prostředí, kde jídlo nepřicházelo ze supermarketu, ale ze zahrádky. Přirozeně, podle ročních období. V létě dozrávalo čerstvé ovoce a zelenina, na podzim jablka, dýně či ořechy a v zimě naši předkové jedli to, co se podařilo uskladnit. Dnes sice máme potraviny od výmyslu světa po celý rok, ale stihlo se tomuto komfortu naše tělo přizpůsobit?

Změna ročního období neznamená jen změnu počasí

Mění se i fungování našeho organismu. V létě trávíme více času venku, více se potíme a přirozeně saháme po lehčích jídlech. V zimě zase naopak vyhledáváme sytější potraviny, protože tělo potřebuje více energie k udržení tepla. A na to všechno reagují hormony, metabolismus i trávení.

Není proto náhoda, že právě v létě dozrávají šťavnaté plody bohaté na vodu, vlákninu či antioxidanty. Pomáhají nám v horkých dnech doplňovat tekutiny a látky, které chrání buňky před oxidačním stresem. Na podzim se zase objevují energeticky bohatší potraviny.

A to všechno je výsledkem evoluce. Během ní naši předkové jedli to, co bylo právě dostupné. Organismus se tomuto přirozenému rytmu přizpůsobil. Naučil se fungovat tak, aby přežil celý rok bez újmy.

K čemu přesně je to dobré?

Výhodou sezónních jídel nejsou jen vitamíny. Důležitou roli hraje střevní mikrobiom. Je to společenství bilionů bakterií, které nám pomáhají trávit potravu, produkují důležité látky a ovlivňují fungování imunity. Odhaduje se, že až 70 % buněk našeho imunitního systému se nachází právě ve střevech.

Každý druh ovoce a zeleniny obsahuje jinou vlákninu a rostlinné látky. Ty jsou potravou pro různé druhy bakterií. Když se během roku náš jídelníček přirozeně mění, mění se i to, čím tyto bakterie krmíme. A díky tomu máme pestřejší střevní mikrobiom, který podporuje fungování naší imunity. Právě proto je sezónní jídelníček prospěšný i dnes. A to i přesto, že máme v obchodech mnohem pestřejší výběr potravin po celý rok. Na rozdíl od našich předků.

Nemusíte měnit celý jídelníček

Možná si ani neuvědomujete, že během pravidelných týdenních nákupů automaticky saháte vždy po tom samém. Banány, rajčata, okurky, jablka. Je to jednoduché a není třeba nad tím přemýšlet. Zkuste si však občas všimnout, jaké je období a co právě dozrává.

V srpnu se například švestky, borůvky nebo broskve mohou stát přirozenou náhradou za to, co kupujete po celý rok. Na podzim je zase vystřídají jablka, hrušky či dýně.

Nemusíte se řídit přísnými pravidly, zkuste si svůj jídelníček jen zpestřit sezónními jídly, která by naši předkové v tomto období jedli. Protože čím pestřejší a aktuálnější bude váš talíř, tím více prospějete svému střevnímu mikrobiomu. A spolu s ním i imunitě.

Na závěr vám už jen přejeme jedno: Dobrou chuť!